HISTORIE

Co je Turínské plátno

Je to zřejmě plátno, ve kterém bylo při pohřbu zabaleno tělo Ježíše Krista. Z odborného hlediska představuje Turínské plátno multidisciplinární problém. Jde o předmět, jehož zkoumání zasahuje do působnosti mnoha vědních disciplín: od historie a dějin umění, přes fyziku, biologii, botaniku, kriminologii, optiku, medicínu, dokonce numizmatiku - a samozřejmě až k teologii. Každá z těchto vědních disciplín při jeho zkoumání přináší velmi zajímavé poznatky - některé jsou zcela nové, staré jen několik let. Dohromady tak postupně skládají celkový obraz - ještě překvapivější než jsou jednotlivé detaily. Předkládám čistě fakta, jak je za dobu zkoumání shromáždila věda...

Základní fakta

Je to pruh starobylého plátna, dlouhý 441 cm a široký 113 centimetrů. To, co nás na první pohled upoutá nejvíc, jsou symetrické známky popálenin, které vznikly při požáru v roce 1532 v Chambéry. Když se podíváme blíž, uvidíme jednak krvavé stopy a jednak postavu muže zepředu i zezadu, který leží a má na sobě nesporné známky umučení. V roce 1898 byla pořízena černobílá fotografie plátna a ukázalo se, že negativ - to, co fotoaparát zachytil na fotografické desce - je daleko výstižnější obraz, než to, co můžeme vidět na plátně při běžném pohledu. Takže to, co je na fotografické desce, je vlastně pozitiv a originál obrazu na plátně je tedy ve skutečnosti negativ. Když budeme fotografie prohlížet zblízka, můžeme na nich vidět známky bičování, křižování - probodnutí rukou, nohou i boku a krev, která z boku vytekla, dále také stopy zranění trnovou korunou na hlavě -, ale také nádhernou hlubokou tvář, která nám připomíná, a to ne náhodou, obrazy Krista tak, jak je známe.

Snímek líce Turínského plátna, pořízený před restaurováním v roce 2002. Tělo bylo zabaleno do plátna tak, že bylo položeno zády na plátno (na snímku pravá část textilie) a překryto zbývající částí látky (levá část)

Vědecké zkoumání

Podrobné vědecké zkoumání plátna začíná v 70. letech 20. století. Zapojila se do něj i NASA. Během posledních 50 let se udělalo mnoho odborných výzkumů a zjistilo se mnoho důležitých skutečností. Například, že se v plátně uchoval pyl rostlin, podle kterého se dá zjistit, kudy plátno putovalo. V plátně se našel pyl z rostlin, které rostou jen v oblasti Palestiny (halofilní rostliny z okolí Mrtvého moře - pozn. red.), Sinaje, pyly rostlin z oblasti Urfy (dřívější Edessy), z okolí Istanbulu, jižní Francie a severní Itálie.

Na plátně jsou otištěny i rostliny, které kvetou na jaře v okolí Jeruzaléma - to je objev z poslední doby. Bylo zjištěno, že krvavé skvrny na plátně jsou krevní skupina AB a že je to stejná skupina jako na roušce uchovávané v Oviedo ve Španělsku, která je tam nepřetržitě od 8. století a na které se rovněž vyskytují pyly rostlin, které dokládají, že i tato rouška se kdysi nacházela v Palestině. Může to být šátek - rouška, o které se zmiňuje Jan v evangeliu, že v prázdném hrobě neležela mezi plátny, ale zvlášť, svinutá na jiném místě (Jan 20,7). Také byly objeveny na plátně nápisy, které se podařilo rozluštit. Jde o směsici latiny, hebrejštiny a řečtiny a vědci se přiklánějí k možnosti, že tyto nápisy vytvořili úředníci, kteří pečetili Ježíšův hrob. Nejčitelnější je nápis "INNECE", což je asi zkratka nebo část výrazu "IN NECEM IBIS" (trest smrti). Zajímavý je i nález zbytků octa na tváři, což odpovídá i tomu, že Ježíšovi dávali na houbě napít octa.

Díky trojrozměrnému zkoumání plátna vědci objevili, že na očích jsou položeny mince. Na pravém oku jsou na minci písmena U CAI, identifikovatelná je i část obrazce. Podle numismatiků se jedná o mince, které dal razit Pilát Pontský v letech 29 až 30 po Kristu.

Tajemství vzniku plátna

Vědci zjistili, že na plátně není žádný pigment (barvivo), obraz tedy není namalovaný ani otisknutý. Jsou tam pouze lehce zahnědlá vlákna na povrchu jednotlivých nití, ze kterých je plátno utkáno. Zahnědnutí bylo vyvoláno oxidací a dehydratací vláken. Příčinu tohoto procesu však neznáme. Tam, kde je obraz intenzivnější, je těchto zahnědlých vláken víc. Vědci NASA zjistili, že intenzita zhnědnutí roste s blízkostí plátna k povrchu těla. Tam, kde se plátno přímo dotýkalo těla, je zhnědnutí intenzivnější a naopak. To v podstatě odpovídá zákonu záření, tedy že intenzita záření je nepřímo úměrná čtverci vzdálenosti. Vědci dokonce podle tohoto zákona dokázali vytvořit plastický model postavy, který je v Turíně vystaven.

Způsob, jakým je po zrestaurování dnes vystavováno Turínské plátno, uložené v ochranném zasklení, do něhož se vhání plyn argon

Muž z plátna a jeho poselství